Lesní správa Tábor působí na území o katastrální výměře více než 175 000 ha. Těžiště tohoto území tvoří většina bývalého okresu Tábor a části okresů Jindřichův Hradec, Písek a České Budějovice (Jihočeský kraj), dále mírně přesahuje do krajů Středočeského (okres Benešov) a Vysočina (okres Pelhřimov).

V rámci správy je obhospodařováno cca 9 600 ha lesů ve vlastnictví státu a dále je zajišťována funkce OLH na cca 11 900 ha lesů v soukromém, v menší míře i v obecním vlastnictví s průměrnou výměrou okolo 1,6 ha na vlastníka.

Přírodní podmínky

Lesní správa Tábor hospodaří v poměrně různorodých přírodních podmínkách. Geomorfologicky do oblasti zasahují 3 přírodní lesní oblasti: PLO 10 Středočeská pahorkatina, PLO 16 Českomoravská vrchovina a PLO 15 Jihočeské pánve (konkrétně 15b Třeboňská pánev).

Třeboňská pánev je plochá sníženina s minimální výškovou členitostí (v působnosti správy Tábor ve výšce 400 – 490 m.n.m.) v okolí řek Lužnice a Nežárky. Typické jsou nepropustné jílovité sedimenty, tvořící spodní horizonty půdních profilů (relativně hojná jsou v této oblasti i rašeliniště). Díky nim v místních lesích převažují lesní typy oglejené ekologické řady, především edafické kategorie P. Středočeská pahorkatina je typická pahorkatinným – mírně zvlněným reliéfem. Ostřejší reliéf mají pouze kaňony Lužnice a Vltavy a jejich přítoků (např. Vlásenický potok). Převažují hlinitopísčité půdy, vytvořené na žulovém a rulovém podloží, typologicky převládají edafické kategorie K, S a I.

Českomoravská vrchovina je tvořena převážně plochými hřbety a mírně zvlněnými plošinami. V této části se nachází nejvýše položené a na srážky nejbohatší lokality, obhospodařované LS Tábor, tedy i lesnicky nejpříznivější stanoviště. V geologickém podloží převládá rula, méně zastoupeny jsou žuly. Z typologického hlediska převládá 5. LVS, z edafických kategorií je výrazně nejvíce zastoupena kategorie K, méně kategorie S a P. Klimaticky spadá většina území LHC do mírně teplé oblasti s průměrnými ročními teplotami mezi 6,8 a 7,8°C a srážkami okolo 600 až 650 mm.

Ze zaujatých PLO je zřejmé, že typologicky hospodaří LS na poměrně různorodých stanovištích. LVS jsou zastoupeny od 2. do 5. (nejvíce jsou zastoupeny LVS 3. a 4., tedy dubobukový a bukový). Z lesních typů jsou nejvíce zastoupeny soubory kyselé (5K, 4K, 4I, 3K, 3I), oglejené (4O, 4P) a živné (3S, 4S) ekologické řady, tedy cílové hospodářské soubory 43, 45, 47 a 53.

Lesnické hospodaření

LS Tábor tvoří jediný LHC – Tábor na kterém byl schválen LHP s platností od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2020.

Hlavní ukazatele lesnického hospodaření:

• Maximální celková výše těžeb daná pro platnost LHP je 770. 000 m³.
• Ročně probíhá umělá obnova na výměře cca 90 ha, zároveň se daří postupně navyšovat podíl přirozené obnovy. Dále je plněno závazné ustanovení LHP minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu.
• Závazné ustanovení LHP minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku je stanoveno ve výši 2.437,90 ha.

Z hlediska struktury druhové dominuje smrk (téměř 60%) a borovice (22%). Méně zastoupen je dub (5,5%), buk (4%), modřín (2%) a jedle (1,5%). Budoucí vývoj by měl postupně směřovat ke zvýšení podílu především u buku, jedle a dubu.

Kategorizace lesů

Drtivá většina (přes 9.400 ha) lesů spadá do kategorie lesa hospodářského. Pouze 28 ha připadá na lesy ochranné (dle §7, odst. 1, písmena a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích). 200 ha PUPFL jsou lesy zvláštního určení a to většinou z důvodu zvýšené funkce rekreační, či půdoochranné a vodoochranné.

V rámci hodnocení zdravotního stavu porostů lze téměř zanedbat poškození imisemi, jelikož téměř celé LHC se nachází v pásmu ohrožení imisemi D a jen několik desítek hektarů v pásmu C. Významní hmyzí škůdci jsou na LS Tábor v základním stavu. Nevznikají ani významnější škody zvěří a to především díky důslednému provádění ochranných opatření a snížení stavů některých druhů zvěře.

Maloplošná zvláště chráněná území

Přírodní rezervace Kladrubská hora

se nachází mezi obcemi Chýnov a Dolní Hořice. Předmětem ochrany je především rozsáhlý vápencový lom s v tomto regionu neobvyklými vápnomilnými společenstvy. Zajímavý je výskyt orchidejí: střevíčník pantoflíček, okrotice bílá a kruštíky, z hmyzu pak dřepčík Crepidodera lamina.

Národní přírodní památka Chýnovská jeskyně

je nejrozsáhlejší krasovou jeskyní v Jižních Čechách. Celková délka zatím prozkoumané části jeskynního komplexu přesahuje 1,2 km. Uvnitř jeskyně převládají vápence a amfibolity, které je možné v letních měsících spatřit na prohlídkách pro veřejnost. význam má jeskyně i ze zoologického hlediska a to jako zimoviště početné kolonie netopýra řasnatého.

Přírodní památka Ostrov svaté Markéty

je ostrůvek na rybníce hejtman. Předmětem ochrany je populace vzácného hvozdíku pyšného. Ostrov je zároveň významným hnízdištěm ptáků, především volavky popelavé.

Přírodní památka Luna

je jižně orientovaná stráň na břehu Kozského potoka poblíž Sezimova Ústí. Významná je jako domov teplomilných společenstev travin, bylin a motýlů.

Přírodní památka Stříbrná Huť

je malý lesní rybníček nedaleko Tábora, významný početnou populací ďáblíku bahenního. Přírodní památka Pacova hora navazuje na NPP Chýnovská jeskyně. Jedná se o významné mineralogické naleziště v opuštěném vápencovém lomu, obývaném vzácnými společenstvy teplomilných bylin, obojživelníků a hmyzu.

Přírodní památka Židova strouha

je romantické kaňonovité údolí říčky Židova strouha nedaleko města Bechyně. Předmětem ochrany je zde ojedinělý ráz skalních útvarů.